Žďár nad Sázavou

Tak zase jako každý rok jsme byly s maminkou cvičit na té zlaté Vysočině. Kola jsme měly už konečně na nosiči, takže jsem neměla řidítka pod krkem. Jet s nosičem je trošičku nezvyk, ale jde to a kola to vydržela v pohodě a my kupodivu taky. Přivítalo nás celkem vedro, ale poté už bylo klasicky žďárské počasí. Letos jsem ani moc nefotila, protože každý rok to tam světe div se, vypadá pořád úplně stejně. Cvičení trochu polevilo, asi kvůli věkovému průměru účastníků. :o)) Pochod jsem letos nešla, protože jsem si nějak natáhla koleno a zrovna to, které jsem si letos na horách zranila. Nejhezčí byly cyklistické výlety, které jsme si s mamkou dělalaly do blízké Polničky, kde je moc příjemná hospůdka. Celkem rychle to uteklo, až jsem to nečekala. Ale zase jsem alespoň pro sebe něco udělala a tak si i tak nějak odpočinula.