Jánošík - Pravdivá historie

Pravdivý příběh o nejstatečnějším zbojníkovi Jurovi Jánošíkovi už bylo trochu něco jiného než heparinový vrah. Paradoxně oba dva hrál ten samý herec a to Václav Jiráček. Trochu jsem si u mě zlepšil reputaci, protože jako zbojník vypadal mnohem líp. :o)) FIlm byl krásný, ale celkem krutý. Chlapec nakonec skončil špatně, byl napíchnut na levý bok a vytažen na lanu, což muselo být strašné. Opět to vystihovalo situaci v 18. století, kdy šlechta a církev lidem brala, ale Jánošík bohatým bral a chudým dával. Nejhorší ale asi bylo to tehdejší mučení. Zlaté dnešní soudy, kdy mají ještě vězňové v cele televizory a přitom si stěžují. Jánošík byl odvážný a na chvíli našel i štěstí v lásce a proto nezemřel tak prázdný...

Hodinu nevíš...

To jsem si naběhla...vymyslela jsem, že půjdeme s přítelem do kina a sama vybrala tenhle film...Nic tak hnusně působivého jsem už dlouho neviděla a dýchá se mi z toho blbě ještě dneska...naprosto otřesný příběh heparinového vraha, který chladnokrevně vraždil lidi v české nemocnici. Kontrast starosti jeho matky a jeho starosti o nemocné byl velký. Trpěl utkvělou představou, že smrt bude pro tyto lidi vysvobozením. Pro mě byl film strašný. Ano sice pravdivý, varující, ale strašný. Nechápu to, že tohle někdo může udělat a už více ne to, že to někdo může natočit. Otřes nemocnice ve filmu se nedal popsat, vypadala něco mezi pitevnou a řeznictvím s odpornými kachličkami na zdech. Hlavní postava naprosto šílený a poťouchlý člověk ,,Hyneček". Stvůra podle mne.

Pro všechny koho by to snad zajímalo, ano, jsem stále naživu. :-D Za ten měsíc se stala spousta věcí. Potkala jsem toho nejlepšího člověka na světě, dostala zpět do kola ve škole a tak nějak si uvědomila, co vlastně chci. A vybrala jsem si více než dobře. Pomalu ale jistě začínám spisovat maturitní otázky ze všeho možného, přičemž se nejvíce bojím účetnictví. Modlete si všichni, i vy, co mě neznátě, abych udělala maturitu, protože v tomhle ústavu nechci zůstat ani o minutu déle než je to nezbytné. Nejradši bych to měla za sebou už teď. Taky probíhají přípravy na náš maturitní ples, který je už 11. prosince, takže za chvilinku. Šatičky už mám zamluvené v Budějovicích a jsou naprosto nádherné. No a ten zbytek už nějak půjde. Ani se nerveme ve třídě do krve, což je možná tím, že se držím stranou, protože mě to vůbec nezajímá...ale už aby bylo 12., protože to štěkání mi už leze krkem. :o)))