Já tak rád trsám, trsám

V pátek jsem byla na úplně báječný oslavě osmnáctých narozenin mé dobré kamarádky...
Myslím, že všichni zúčastnění mi dají za pravdu, že to nemělo chybu od začátku do konce...
Hlavně, co se týče dárků, které Verča obdržela....některé byly méně a některé více až nejvíce vtipné, viď Veru?! :-D
A to vůbec nemluvím o přepychovém paláci, ve kterém jsme se nacházeli :o)) a musím uznat, že byla sranda i když nám společnost dělali chlapci, kteří byli ještě pod zákonem :-D
Myslím, že všeho bylo dost a pití teklo dalo by se říct až proudem a i lechtivá představení v mém podání byla opravdu k popukání :-D :-D :-D
Kdo neviděl, neuvěří.....tak už se těším až budu slavit já...... :-D

Tak snad konečně zdravá...

Dneska jsem opět navštívila pana doktora, aby mi už konečně oznámil, že jsem snad zdravá.....sice ne jednou provždy, ale prozatím to stačí :o) Ve škole to taky vypadá celkem dobře, takže snad to bude i tak pokračovat....jediné, co by se mělo zlepšit jsou ty moje tělocviky :-D jenže prý sem po nemoci, tak co se dá dělat...........

Konečně víkend....

Dneska byl den na zabití.....včera jsem se totiž dozvěděla, že mám zánět dutin nad čelistmi. Doktor mi řekl, že mám zůstat doma, ale dneska jsme psali docela důležitej test z matiky...(to je podle našeho profesora každej test)...takže jsem přijít sice nemusela, ale zase by dělal unáhlený závěry....čili jsem přišla. Test si myslím, že jsem zvládla celkem dobře, ale ono se hin ukáže.....odpoledne se udělalo celkem hezky a potom, co jsem různě podoprovázela moje kamarádky do jejich domovů jsem šla ven s maminkou.....posedět do cukrárny, nakupovat a jen tak se projít....udělaly jsme si spolu hezký odpoledne a nakoupily malý radosti. :-) No teď tu sedím a vůbec se mi nechce jít provádět moje procedúra. Musím si jít namáčet lokty, aby se mi spustila rýma...spočívá to v půl hodině třicetivteřinového střídání teplé vody se třemi vteřinami vody studené. Prý to pomáhá, tak uvidíme. Mě z toho akorát bolí děsive za krkem...........tak se jdu čvachtat......

V hlavní roli: Nachcípání

Ještě ve středu jsem byla úplně v pohodě a těšila jsem se na pátek, kdy u nás proběhly Táborské slavnosti, ale skolilo mě tak odporné nachlazení, že jsem místo veselice zůstala doma v peřinách s paralenem a horou kapesníčků. Občas se zkrátka nevydaří všechno, co chceme.....a tak to bylo i teď. Fakt mě to mrzí, ale stejně bych ani neměla společnost....možná bych tam někoho potkala, ale kdo ví....třeba příště....jdu pro další dávku horkého čaje...

Beautiful saturday......

V sobotu jsem navštívila svého kamaráda Hynka, který dělá v galerii v Hluboké nad Vltavou a musím řict, že jsem se obohatila jak kulturně tak citově...
Měla jsem tu čest zažít nejkrásnější prohlídku galerie, věže i samotného zámku a to v doprovodu příjemného, komunikativního a navíc velmi inteligentního společníka, který toho ví o historii Hluboké snad víc než historické prameny, ale umí to podat s takovou noblesou, při které se člověk nenudí...
Když jsme poobědvali, přesunuli jsme se do Českých Budějovic, na výstavu, kterou Hynek zařizoval, tudíž jeho výstavu. Nikdo si nedovede představit, kolik času zabere než se taková výstava připraví. Musí se sehnat obrazy z celé rupubliky, obstarat medailonky jednotlivých umělců a vydat to ke čtení případným zájemcům...
O to všechno se Hynek postaral...teď už sice výstava končí, ale myslím, že podoby Šumavy z různých úhlů stály opravdu za to...a když jsme příjemný den zakončili nějakým tím lokem zlatavého Platana, tak jsem si cestou ve vlaku příjemné zchrupla a ještě jsem málem přespala stanici...

Na křídlech.....

Musím říct, že začínám mít trochu smíšené pocity....za pár desítek minut moje sestra odjíždí na roční studijní pobyt do Štrasburku.....ano, jméno tohoto města nezní příliš francouzsky, ale jelikož tam mají i letiště, tak to zase asi takový zapadákov nebude........
Je pravda, že se sem vrátí na různé prázdniny, moje osmnáctiny a hlavně Vánoce a my za ní pojedeme, ale i tak se mi po ní bude mooooooc stýskat........
Nedovedu si ani trochu představit život bez mé druhé poloviny těla.....vím, že jsme dospělé a naše cesty se pomalu rozcházejí, ale nemyslím si, že by to tak muselo být napořád.....myslím, že my dvě jsme speciální sestry......vždycky si najdeme způsob a důvod jak a proč být spolu...........