Sobotní opáčko tentokráte v hospodě....

V sobotu měl kamarád Vojtín svůj první koncertík v Sedmičce. V létě si totiž v hudebním progámku Fruit udělal pár setíků a tak se je teď rozhodl prezentovat. No já jsem ale šla nejdřív za Verčou domů, ta akorát přišla ze zkoušky na Cestě, kde měla zkoušku. Kluci přišli s ní a tak jsme ještě chvíli blbli v bytě, Verči přítel David pak šel na slučák s gymplem a my se Sváčou a Kokym do Orionu na koncert Vašíka z Please the trees. No potkala jsem bratránka, kamarády, tak jsme trochu napili břicha a všechno bylo fajn. Zhruba kolem půlnoci jsme se chtěli přesunout do Sedmy, ale když jsme s holkama vyšly, tak byla děsivánská chumelenice a my tam přiběhly jak totální sněhuláci. No ale bylo tam slovy pět lidí, Vojta tvrdil, že prej přesně než jsme přišly, všichni zmizeli do Orionu, což je vyloučený, protože jsme šly odsud. No tak nám Vojtík pustil něco jeho skladeb, za chvíli dorazil i Sváča a začali s Verčou děsivě pogovat. :o))))) Byla prdel, pak jsme šli zpátky do Orionu a dělali jsme na náměstí andělíčky ve sněhu. :o))) No jenže v Orionu byla trochu nuda, já jsem jen pokecala s Vakym a šli jsme s Májou do Barda, Verča mi totiž dala klíče, ať přijdu kdy chci. Jenže v Bardu jsme slavily trochu víc a já to drobet přepískla, takže zbytek večera....ehm spíš rána jsem svět vnímala z vnitřku záchodové mísy.....takže i celá nedělě byla hodně na houpačce......no ale dneska je mi už téměř fajn, takže s pitím prozatím končím :o)))

Oslava mých ctěných 18...

Všechno začalo slibně...v pátek jsem si myslela, že budu ve škole jako na trní, ale naštěstí to bylo v pohodě. Po škole jsem šla k Verunce, ale ještě jsem se musela chvíli zdržet ve městě, protože pro mě prý něco dodělávala a já jsem toho nesměla být svědkem. :o))) Verča sbalila do tašky tajuplnou krabici, která vůbec nevypadala, jako by v ní byl dort. :o)) Tu jsem nesla já v náručí jak svátost a Verča nesla tašku. Šly jsme na bus Budějovičák a Verča se bálá, abychom si sedly. Přesvědčovala jsem jí, že je to úplně zbytečná starost. Jenže když jsme přišly na nádraží, bylo tam snad sto lídí. Nechápaly jsme, co se děje. Údajně to bylo kvůli výluce vlaků, protože ten den nejely žádné na Veselí, tudíž i lidé ze Soběslavi museli stávkovat. Přijel autobus a Libor koukal jako zjara a nemohl pochopit to lidstvo venku. Otevřel dveře a všichni se začali hrnout dovnitř. Verča s dortem, já s taškou a zběsile všichni volali, zda jede autobus do Soěslavi, načež Libor odpověděl pouze fádním NE. Nastoupili lidi, kteří řešili problém tak, že dojedou do Budějovic a odtud se potom nějak dostanou do Veselí. Nervózní ženština se se svými zavazadly nahrnula do autobusu a za ní nastoupil důchodce, který začal Liborovi vykládat, kolik autobusů a vlaků už mu dneska ujelo. Paní s taškami byla už řádně vykleplá a ruce už měla nervozitou okousané až k loktům. Najednou zakřičela: ,,Proboha, tak nezdržujte!", čehož si děda vůbec nevšímal a vyprávěl dál, potom řekl, že by mu to za to vůbec nestálo a raději vystoupil. Poté, co se celé nástupiště dozvědělo, že autobus přes Sobík nejede, nastoupilo z té vřavy ještě asi pět lidí a zbytek tam zůstal stát jako velikánská hromada neštěstí...
Když jsme jely domů, byla Verča přesvědčená, že u mě nebude spát a proto si sebou nevzala nic na spaní, což by tolik nevadilo, ale hlavně si nevzala svou antikoncepci, což už docela ano. Jenže v autobuse se dozvěděla, že druhý den do Prahy na zkoušku nemusí a tudíž u mě přespat může. S tabletami jsme to potom vyřešili tak, že jsme ráno jeli dříve a Verču hodili domů do slíbené a nutné poslední hodiny spolknutí své tablety. No přijely jsme domů a maminka už měla krásně všechno nachystané. Verunka mi popřála, dokud tam ještě nikdo nebyl a udělaly jsme si spolu intimčo. :o))) Pak už jen stačilo nakrájet ovoce a zalít ho Sangrií a všechno bylo připraveno. V šest jsme šly naproti prvním dvěma kamoškám k autobusu a potom se začali scházet lidi. Přijeli kluci, kteří původně jeli na Tučapy, ale nakonec trefili správně. Potom Anička a tak....no sfoukala jsem svíčky a všechno jsem si přála, připili jsme si a bavili se....
No potom se začali lidi tak nějak pakovat a zbyla tam Verunka, Anča a Vojta, kteří u mě přespali. Ráno jsme je s mamkou hodily do Tábora a já byla unavená jako v transu, šla jsem si rychle hajnout a vzbudila se v půl jedný odpoledne....

Sněžíííííí

Tak speciálně pro Nicole do Istanbulu, tady sněží!!! A mě asi sněží k narozeninám, což je docela fajn, protože na moje narozeniny je sníh málokdy. Všechno už je připraveno, takže to stačí akorát sníst a vypít. :o))) Už se fakt moc těším, jsem trochu nervózní, jak se to vyvede, ale snad to dobře dopadne...

Byl pozdní večer, praštil mráz...

Tak si představte, že moje kamarádka Nicole mezitím, co my tu mrzneme si dneska piánko odletěla do Istanbulu...nejspíš tam chce zase nadělat nějakou parádu a získat nové nápadníky, o které ona určitě nemá nouzi.....no jo Nicole, vlastně jsem vám o ní nikdy neříkala, že?!
Takže Nicole.....je to krásná blondýnka s vlasy jako princezna, která je však velice ale velice inteligentní, takže vtípky o tom, že jdou dvě blondýnky a prostřední bla bla bla si nechte jinam. :o))))))))
Ona nejen, že je inteligentní, ale také velmi osobitá, je to prostě zase jedna z těch dokonalých osobností, které svítí ve světě ponurých stínů...mám ji ráda, je to prostě moje Nicole...hahay viď? :o))))))
Dneska jsem byla s mamkou obstarat nějaké potřebnosti na mou oslavu. Mám osmnáctiny druhého prosince, ale budu je s kamarády slavit v předstihu už jeednaadvacátého listopadu, protože příští víkend přiletí moje sestřička z Paříže, aby je se mnou oslavila, tak je hodná. (Jo a Moni, tím bordelem jsem spíš myslela, jak si to utřídím v hlavě, neboj na tvé úklidy nedá nikdo dopustit. :o))) ) No a tak jsme nakoupily různé věci spíše skupenství kapalného...jenže nevím, jestli se mi to zdá anebo mi čím dál tím víc lidí začíná odmítat účast.....asi jo......no doufám, že dorazí alespoň někdo ze slíbených, jelikož jinak mě asi odvezou po otravě alkoholem :-D tohle totiž nemám šanci sama vypít....

New

Tak jsme a little bit upravili obývák, ale kvůli sestřičce sem nemůžu dát fotky, aby měla překvapení. :o) No každopádně se chystám pořádně si uklidit pokoj, protože jsem v něm měla nastěhované téměř všechno z obýváku a skříně téměř v posteli. :o))
Když se rval koberec, kterej tam držel jako blázen, tak to vypadalo v bytě celkem dost zajímavě...ale teď už je koberec nový s plus novým antickým linem v jídelní části, které do něj zvolna přechází...ufff ještě, že už je to za námi...
Ale teď už opravdu začínám s přípravami oslavy :o) musím nahoře začít topit a pořádně tam uklidit, abychom si měli kde sednout. :o) Jsem zvědavá, jak to dopadne....

Tak jsem zase byla plesat...

Tak jsem včera večer šla nečekaně na ples průmyslovky a musím teda říct, že byl dost ,,chudej". Byla to strašná nuda a hlavně tam bylo málo lidí. Ale potom se dostavilo pár kamarádů, takže jsme se napili, zatancovali a bylo fajn :o)) akorát se staly věci málo předpokládané i nepředpokládané, které však nebyly na škodu. No a po včerejším večeru mám pocity tak trochu smíšené, takže jdu radši přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta....

Všechno je tak, jak má být...

Nejsem zas až takový internetový závislák, ale to, že mi internet nejde s přestávkami téměř už dva týdny mě už opravdu začíná štvát...ehm nebo srát? No, takže technici z O2 jsou opravdu velmi školení, připadám si už jako v halucinacích, když volám už asi posté technickou podporu a jelikož jsem asi dvoutisícátá v pořadí, nechávají mě vyčkávat při ,,báječně chytlavé" melodii, která mi po těch miliardách let čekání začíná připomínat hučení uvíznuté velryby na kraji moře. Ano....připomíná mi to Sám doma (Jaké kretény to tady zaměstnáváte? Ty nejlepší z celého New Yorku madam). Takže asi tak, přeberte si po svém. Po zoufalých pokusech nakonec osobně jeden z techniků přijede k nám domů a když nemůže najít pět minut Ovládací panely, tak už jdu brousit břitvu. Jediný, kdo mě nenechal v úzkých je Jarda, který se o můj počítač stará jako o miminko, tak snad to bude on, kdo ho už konečně dá do provozu...
Jinak jsem už snad zdravá, ale přesto jsem byla u pana doktora Zhenga, to je moc hodný malý čínský mužíček. A on mi dal bylinky na pročištění těla a krve, které mi vždycky moc pomohou. Jinak už mám přesný plán lidí na mé osmnáctky, je jich 14 :o)) pro někoho málo, pro druhého zas hodně, ale pro mě akorát, protože tam chci mít jen ty, se kterými si opravdu rozumím a něco pro mě znamenají. Takovéto přijďte se napít, teče chlast zadara nemám ráda. Potom se nakonec někdo zeptá: ,,A co se tu vlastně slaví?" Ne, tak to opravdu ne. No jinak se už pomalu ale jistě blíží Vánoce. Nevím, jestli se na ně už připravujete, ale já to zatím nijak neprožívám, ale to snad přijde s časem. I když už se na tu atmosféru moc těším, já totiž Vánoce miluju.
A teď už jdu zase konečně změnit design a vyřídit si maily a tak, jsem totiž u našich v práci, na jediném fungujícím internetu široko daleko...